Autor: Anna Zamutovská / Автор: Анна Замутовска

(РУСИНЬСКЫЙ ЯЗЫК НИЖЕ)

“…na čim mi po Bohu najvece zaležŷť, to na našŷm naroďi…”, slová Nikolaja Beskyda ako hlavnej postavy tanečno-divadelného predstavenia FS Ruthenia pod názvom “Chrbtom k horám”.
FS Ruthenia z Bratislavy, ktorý sa zameriava na prezentáciu kultúry rusínskeho etnika, vznikol v roku 2010 pod hlavičkou O.Z. molodŷ.Rusynŷ.

V nedeľu 26. novembra 2023 sme mali možnosť vidieť toto predstavenie v Prešove. Hľadisko Divadla Alexandra Duchnoviča (DAD) bolo už dopredu beznádejne vypredané. Tanec bol tak energický, že dosky divadla takmer nezvládli toľkú radosť zo života, a spev tak precítený, že nejeden divák mal slzy v očiach. Počas predstavenia bolo počuť, ako sa diváci svojvoľne pridávajú k piesňam či si podupkávajú v rytme tanca pod sedadlami hľadiska. Predstavenie bolo zaslúžene odmenené dlhým potleskom i standing ovation. Taká bola Ruthenia v Prešove.

Po predstaveniach “Rusínske srdce”, ktoré bolo venované prezentácii folklóru z rôznych rusínskych regiónov, a “Zem zasľúbená”, program o optácii Rusínov, tak môžeme vidieť predstavenie “Chrbtom k horám”, ktoré je zasadené do života Rusínov v turbulentných časoch prvej polovice 20. storočia. Kolektív sa s týmto programom práve nachádza na turné po východnom Slovensku. Má za sebou už odohraté predstavenia v Snine a v Prešove a pred sebou ešte ďalšie dve predstavenia vo Svidníku a v Starej Ľubovni. Na obdobné turné súbor vycestoval už tretíkrát so svojím v poradí tretím celovečerným programom.

Nikolaj Beskyd, Zdroj: Instagram FS Ruthenia

Ústrednou postavou, ktorá diváka prevádza celým predstavením je Nikolaj Beskyd – gréckokatolícky kňaz zo známeho rusínskeho rodu Beskydovcov, ktorý mal vo svojich radoch viaceré významné osobnosti. Postavu Nikolaja Beskyda stvárňuje jeden z najvýraznejších súčasných rusínskych hercov a tiež bývalý herec DAD Vladimír Čema. Spolupráca FS Ruthenia s hercom nie je ich prvou, Vladimír Čema si zahral aj v predchádzajúcom tanečno-divadelnom predstavení o optácii Rusínov. Tentokrát sa výborne zhostil diametrálne odlišnej postavy – skromného kňaza, rodoľuba a buditeľa, ktorý počas svojho života, okrem duchovnej službe veriacim, urobil mnoho aj pre svoj národ.

Predstavenie je geograficky umiestnené do dvoch výrazných a z folklórneho hľadiska i materiálovo bohatých rusínskych regiónov – okolie okresu Stará Ľubovňa a región bývalej Podkarpatskej Rusi (dnešná Zakarpatská oblasť Ukrajiny). Na týchto územiach jednak pôsobil rod Beskydovcov, no zároveň sa jedná o územie osídlené Rusínmi patriace vtedajšiemu Československu. Divák má tak možnosť vidieť spracovaný tanečný, spevný, hudobný i zvykoslovný materiál z viacerých obcí ako sú Šarišské Jastrabie, Malý Lipník, Legnava, Rešov, Rachiv, Veľký Byčkiv či Jasiňa.

Súčasťou predstavenia sú aj členovia DFS Rutheniačik, ktorý vznikol len minulý rok. Bezprostredný autentický prejav detičiek s pásmom detských hier z Malého Lipníka dojme každého diváka. O to viac pri následnom rozprávaní hlavnej postavy Nikolaja Beskyda, ktoré priam núti k zamysleniu sa nad budovaním identity u dnešnej budúcej generácie.

Speváckym hosťom na turné je bývalá členka a vedúca speváckej zložky FS Ruthenia speváčka Ivana Brillová, ktorá hrá v predstavení mamu hlavnej postavy. Nezameniteľnou farbou hlasou a precíteným speváckym prejavom zaznie niekoľko sólových piesní, ktoré sú tiež súčasťou speváčkinho debutového albumu “Katarina”. Aj hlavná postava sa práve cez spomienky na uspávanky svojej mamy či balady ovplyvnené žiaľom vojnou opustených žien vciťuje do svojho ťažko skúšaného národa.

Zdroj: Instagram FS Ruthenia

FS Ruthenia má silnú spevácku zložku, ktorá spevom dopĺňa jednotlivé tanečné vstupy. Speváčky a tiež jediná hudobníčka z ĽH Ruthenia ukážu aj svoju všestrannosť, keď sa pripoja k tanečníčkam a všetky členky súboru tak spoločne odtancujú chorovodné hajivky z Podkarpatia.

Všestrannosť predvedú i jednotliví členovia ĽH Ruthenia, ktorí v priebehu predstavenia vymenia niekoľko hudobných nástrojov. Na predstavení tak divák môže začuť nielen bežne známe ľudové hudobné nástroje, ale i malý cimbal, bubon, píšťalku, sopilku a trembitu – originálny dychový nástroj používaný práve v regióne Podkarpatskej Rusi. V samostanom vstupe hudobnej zložky zaznejú v paribskŷch špivankach zo Šarišského Jastrabia dokonale odspievané sekundy, ktoré môžu menejznalému divákovi síce znieť nezvyčajne, no sú typické práve pre región v okolí Starej Ľubovne.

Zdroj: Instagram FS Ruthenia

Pozornému oku diváka neujde ani náročnosť prezlekov či zmien v úprave vlasov tanečníčok, ktoré korešpondujú s práve tancovanou oblasťou. V predstavení je vidieť okrem tradičných krojov aj kostýmy jasličkárov. V pásme Betlehemcov z Rešova tak svoju všestrannosť predvedú aj samotní tanečníci, ktorí ako jasličkári s najznámejšou postavou Starého ukážu dnes už v mnohých rusínskych obciach takmer zaniknutú tradíciu spojenú so sviatkom Roždestva Christovho.

Na predstavení predvedie tanečná zložka aj zvykoslovné pásmo z krstín zo Šarišského Jastrabia, kde pôsobil ešte Nikolajov dedo Gregor Beskyd. Nikolajov strýko Antonij Beskyd bol zase druhým guvernérom Podkapratskej Rusi. Aký bol život Rusínov v tejto oblasti Karpát je divákovi predstavené cez tance Huculov, ktoré boli aj súčasťou pásma “Jar na Podkarpatskej Rusi”, s ktorým FS Ruthenia získala v roku 2022 ocenenie laureáta na celoslovenskej súťaži choreografií pod názvom “Jazykom tanca”. Okrem chorovodov (hajivky) a párových tancov (huculka) môže divák vidieť aj menej známy mužský bojový tanec – arkan.

Už niekoľko rokov je tanečným pedagógom a choreografom súboru Slavomír Ondejka, ktorý sa podieľal aj na dramaturgii a tanečnej réžii tohto predstavenia. Ďalšími tancami, ktoré tiež diváka nenechajú obsedieť sú ženské kolesá z Legnavy, skákaná zo Šarišského Jastrabia či kolomyjky z prostredia okresu Stará Ľubovňa.

Na pozadí putovania rusínskeho národa stelesneného v osobe Nikolaja Beskyda náročnými dejinnými udalosťami musel každodenný život plynúť ďalej. Život národa v Karpatoch, ktoré svojou tvrdosťou Rusínov spravili nezlomných, no zároveň v ťažkých časoch stále akoby “kryli chrbát”. “Chrbtom k horám” je názov knihy o histórii karpatských Rusínov od americko-kanadského historika rusínskeho pôvodu prof. Paula Roberta Magocsiho, ktorou sa tvorcovia predstavenia inšpirovali.

Zdroj: Instagram FS Ruthenia

Autorom myšlienky a hlavným tvorcom predstavenia je vedúci súboru Peter Štefaňák, ktorý tiež stojí za námetom a dramaturgiou, za tanečnou prípravou Ruthenie i Rutheniačiku, za choreografiou i kostýmami, a sám je dokonca v predstavení účinkujúcim tanečníkom, sólistom a postavou jasličkára.

V neposlednom rade je treba ako tvorcu predstavenia vyzdvihnúť jeho režiséra a scenáristu Petra Medviďa, ktorý je autorom slov hlavnej postavy z úvodu tohto článku i kompletného scenára, ktorý nielen prevedie historickými faktami, ale i predostrie povahu ťažko skúšaného národa a ponechá v divákovi okrem silného pocitu spolupatričnosti i túžbu po ďalšom poznaní a budovaní národnostného povedomia.

Predstavenie teda čiastočne vychádza z historických udalostí, je voľne inšpirované životom hlavnej postavy a končí spolu s koncom vskutku naplneného života Nikolaja Beskyda v roku 1947, kedy vrcholom všetkých geopolitických zmien zároveň “zomiera” aj rusínsky národ v krajinách sovietskeho bloku na nasledujúcich vyše 40 rokov.

No národ nezomiera práve vďaka osobnostiam ako boli Beskydovci kedysi či tvorcovia programu a účinkujúci predstavenia dnes. Predstavenia, ktoré by mohlo byť obdobou zo školských čias známeho termínu “povinné čítanie” a dostať prívlastok “povinné pozeranie”, keďže je to aj pre súčasného moderného človeka pútavo, kreatívne a kompaktne podaná časť histórie, kultúry a identity jedného národa.

V závere predstavenia má FS Ruthenia pre všetkých jeden odkaz – každý by sa mal naučiť poriadne tancovať kolomyjku. A ako, to môžete stihnúť odpozerať ešte tento víkend vo Svidníku a v Starej Ľubovni, kde súbor turné symbolicky ukončí. Už teraz sa tešíme na ďalšie možnosti vidieť FS Ruthenia opäť a prajeme veľa tvorivých inšpirácií do ďalších predstavení prezentujúcich kultúru i históriu rusínskej národnostnej menšiny.

Zdroj: Instagram FS Ruthenia

ФК РУТЕНІЯ А ВЫПРОДАНЕ ТУРНЕ

Автор: Анна Замутовска

“…на чім мі по Богу найвеце залежыть, то на нашiм народi…”, тo слова Николая Бескида як головного героя танечно-драматічного представлiня Фолклорного колектіву Рутенія під назвов “Хрбетом ку горам”. ФК Рутенія з Братiславы, котрый ся замірявать на презентацію културы русиньского етніка, выникнув в 2010-ім році під головков О.З. молоды.Русины.

У недiлю 26-го новембра 2023-го року сьме видiли тото представлiня в Пряшові. Сала Театру Алеxандра Духновіча (ТАД) былa уж допереду безнадiйно выпроданa. Танець быв так енерґічный, же дочкы театру лем-лем унесли тілько радости зо жывота, а спів так прочутый, же неєден зрітель мав слызы в очах. Почас представлiня было чути, як ся публіка самa прыдавать ку співанкам ці подупaть до рітму танца під креслами. Представлiня было заслужено оцінене довгым аплавзом і стандінґ оватіон. Така была Рутенія в Пряшові.

По представлiнях “Русиньске сердце”, котре презентовало фолклор з різных русиньскых реґіонiв, і “Земля обіцяна”, проґрам о опатції Русинiв, так мож видіти представлiня “Хырбетом ку горам”, котре є засаджене до живота Русинiв в турбулентных часах першой половіни XX. столiтя. Колектів быв концьом новембра і зачатком децембра на турне по выходi Словакії, і мож го было видіти в містах Снина, Пряшів, Свідник і Стара Любовня. На подобным турне были уж третiй раз зо своїм третїм ціловечерным проґрамом.

Головым геройoм, котрый побліку провадить цілым представлiньoм є Николай Бескид – ґрекокатолицькый священик iз знамого роду Бескидовых, котрый мав веце вызначных особностей. Роль Николая грає єден iз найвыразнiшых сучасных русиньскых акторів, бывшый член ТАД Володимір Чема. Співпраца Рутенії з Чемом не є першов, Чема грал і в попереднiм проґрамі о оптації Русинiв. Тот раз ся барз добрі згостив діаметрално іншой поставы – скромного священика, родолюба і будителя, котрый за свій жывот, окрім духовной службы, зробів много і про свій народ.

Представлiня є ґеоґрафічно заміряне на два выразны і з фолклорного боку матеріалово богаты русиньскы реґіоны – околіця Старой Любовнi і реґіон Підкарпатя. На тых теріторіях єднак дiяв род Бескидовых, но іде і о теріторію з русиньскым населiньoм, котра ціла належала бывшiй Чехословакії. Публіка має так можливость видіти спрацованый танечный, співанковый, музичный і звыкословный матеріял з веце сел як суть Шарішске Ястрабя, Малый Липник, Леґнава, Ряшів, Рахів, Великый Бычкив ці Ясіня.

Выступляли і членове Дітячого фолклорного колектіву Рутенячік, котрый выникнув іщі лем минулый рік. Безпосереднiй автентічный прояв з пасмом дітячіх гер з Малого Липника выкликав чувства каждого. О то веце по наслiднix репліках Николая, котры прям примушають ку задуманю ся над будованьoм русиньской ідентіты у днешньой будучой ґенерації.

Співацкым гостьом на турне была быша членка колектіву Iвана Бріллова. Незамінительнов фарбов голосу і прочутым співом зазвучало дакілько соловых співанок, котры суть тиш частьов їй дебутового албуму “Катарина”.

ФК Рутенія мать міцну співацку часть, котра співом доповняла окремы танечны вступы. Співачкы і так само єдина музикантка Народной музикы (НМ) Рутенія вказали свою універзалноcть, кeдь ся припоїли ку танечничкам і вшыткы членкы колектіву довєдна затанцовали хоровдны гаївкы з Підкарпатя.

Універзалность вказали і членове НМ Рутгенія, котры почас представлiня вычеряли дакілько музичных інштрументiв. Публіка так чулa нелем класічны інштрументы, але і малый кімбал, бубен, піщалку, сопилку і трембиту – оріґіналный дыховый інштрумент хоснованый в реґіонi Підкарпатя. У окремім вступі музичнoй части зазвучали в парібскых співанках зо Шарішского Ястрабя досконало заспіваны секунды, котры може менше зналому зрітельoви звучали незвычайно, но суть тiпiчны точно про околiцю Старой Любовнї.

Позорнe окo збачіло i тяжкость преблiканя ці змін в управі волося танечничок. B представлiню было видiти окрім традічных кроїв і облечіня яслічкарів. У вступі віфлеємців з Решова так свою універзалность вказали і танечници через тоту на многых русиньскых селах уж скоро заникнуту рождественну традіцію.

На представлiню вказала Рутенія і звыкословный вступ з xрестин зо Шарішского Ястрабя, де діяв іщі Николаїв дiдо Ґриґорій Бескид. Николаїв стрыко Антоній Бескид быв другым ґубернатором Підкарпатской Руси. Якый быв жывот Русинiв там, є вказане танцями Гуцулiв, котры были і частьoв вступу “Ярь на Підкапратской Руси”, з котрым Рутенія выграла цїлословеньске змаганя хореоґрафій “Языком танцьа” в 2022-ім році. Окрім хороводiв (гаївкы) і паровых танців (гуцулка) так публіка могла видіти і менше знамый хлопскый бойовый танець – аркан.

Танечным педґоґом і хореоґрафом колектіву є уж дакілько років Славомір Ондейка, котрый брав yчасть і на драматурґії a танечнiй режії проґраму. Далшыма танцями, котры публікy не зохабили обсидiти были колеса з Леґнавы, скакана зо Шарішского Ястрабя ці коломыйкы з околiці Старой Любовнi.

На фоні путованя русиньского народа стiлесненого в Николайови Бескидови тяжкыма історічныма фактамі мусив каждоденный жывот іти дале. Жывот народа в Карпатаx, котры свойoв твердостьoв зробили Русинiв незломныма, но так само їм все крыли хырбет, іншпіровали і назвy представлiня, котрa є превзята з книжкы проф. П. Р. Маґочія.

Автором ідеї і головным творцьом є ведучій колектіву Петро Штефаняк, котрый тыш стоїть за пропозіційoв і драматурґійoв, за танечным прырыхтованьoм Рутенії і Рутеніячіку, за хореоґрафійoв і облечіньoм, а сам є докінце учінкуючым танечником, солістом і віфлеємцом.

У непослiднїм рядi треба як творцу представлiня выздвігнути ёго режісера і сценарісту Петра Медвідя, котрый є автором слов з початку той статi і комплетного сценаря, котрый нелем преведе історічныма фактамі, але і вкаже характер тяжко пробованого народа і зохабить у зрітельови окрім міцного почутя соналежности і тугу по далшiм познаню і будованю народностного усвідомлiня.

Представліня кoнчить вєднo з концьом досправды наповненого жывота Николая Бескида в 1947-ім році, коли вдяка вшыткым ґеополітічным змінaм вмерать у державах совітьского блоку і русиньскый народ на слiдуючіх веце як 40 років.

Но народ не вмерать вдяка особностям як Бескидовы колись, ці творцям проґраму днесь. Проґрам, котрый бы міг быти дачім подобным як iз школьскых часів знамe “повиннe чітаня” і стати “повинным смотріньoм”, кeдьже є то і про сучасного модерного чоловіка вабиво, креатівно і компактно подана часть історії, културы і ідентіты народа.

Наконець мать Рутенія про вшыткых єден “одказ” – каждый бы мав навчіти ся порядно танцьовати коломыйку. Уж теперь тішыме ся видiти Рутенію зясь, і жычіме вельo творчой іншпірації до дaлшых представлiнь.

Статя была публікована y Народных новинках інфоРУСИН, ч. 23-24/2023.