Autor: Anna Zamutovská / Автор: Анна Замутовска

(РУСИНЬСКЫЙ ЯЗЫК НИЖЕ)

Koncert “Večur rusyňskŷch holosiv” patrí v Košiciach k pravidelným jesenným podujatiam nášho O.Z. molodŷ.Rusynŷ. Jedinečné spojenie ľudovej, duchovnej a modernej piesne prináša silnú troj-kombináciu rusínskej hudby na jednom pódiu.

Koncerty sa do dnešných čias organizovali v mestách Bratislava a Košice a v obci Malý Lipník ako súčasť festivalu Rusínska vatra. Tohtoročný koncert pripravovalo O.Z. molodŷ.Rusynŷ už druhý rok v spolupráci s Redakciou národnostného vysielania Rádia Patria Štúdio RTVS Košice a uskutočnil sa ako verejná nahrávka v priestoroch Veľkého štúdia Slovenského rozhlasu na Moyzesovej ulici v Košiciach dňa 25.10.2023 o 18:00h. Koncert z verejných zdrojov podporil Fond na podporu kultúry národnostných menšín.

História organizovania týchto koncertov siaha do roku 2008. Autorom originálnej myšlienky je zakladateľ a bývalý predseda O.Z. molodŷ.Rusynŷ Peter Štefaňák: “Táto myšlienka vznikla na jednom z prvých ´Taborov s molodŷma po rusyňskŷ´ v Malom Lipníku. Bol tam s nami vtedy aj náš, už nebohý, kamarát a známy warholovec Jozef Keselica, ktorý mal v tom čase kapelu ´Čum Z Bagera´ tvoriacu práve modernú alternatívnu rusínsku hudbu. Cez nich som prvýkrát začal vnímať, že na Slovensku existuje aj súčasná rusínska hudba a vtedy mi napadlo, prečo ľuďom neukázať i takýto žáner.”

Ako ďalej uvádza, k myšlienke organizovania nového typu komorného koncertu sa ešte pridala idea zakomponovať doň vážnu hudbu v podaní rusínskych interpretov. Idea prišla skrz vtedajších sympatizantov O.Z. molodŷ.Rusynŷ bratov Martina a Petra Mosorjakovcov, členov zoskupenia Quasars Ensemble, ktoré je dokonca držiteľom najprestížnejšieho umeleckého ocenenia na Slovensku – Krištáľového krídla. “Vtedy mi napadlo, že sú medzi nami Rusíni, ktorí sa venujú nielen ľudovej či modernej hudbe, ale aj Rusíni ako členovia rôznych zoskupení prezentujúcich vážnu klasickú hudbu alebo duchovnú pieseň. Tak sa zrodila myšlienka organizovania komorného koncertu, ktorý je spojený so zvukom hudobného nástroja či s ľudským hlasom, kde môžeme ukázať, že Rusíni sú hudobne aj spevne všestranne nadaní”, dopĺňa Peter Štefaňák. 

Koncert “Večur rusyňskŷch holosiv”, Košice, 2023

Úvod tohtoročného koncertu v Košiciach patril Mužskej speváckej skupine Šambriňci, ktorí piesňou “Poďme sobi, dobry ľude, poďme zašpivati” večer otvorili. Prvá časť koncertu bola už tradične venovaná ľudovej piesni, tentokrát v podaní interpretky Dominiky Novotnej v sprievode Ľudovej hudby Radoslava Kertisa. Počuli sme piesne z Ubľanskej doliny, z Uličského Krivého, piesne známe vďaka rusínskej speváčke Márii Čokynovej, no i menej známe piesne z obcí Kalná Roztoka, Dúbrava či Podhoroď.

V druhej časti koncertu zaznela duchovná i ľudová pieseň v podaní Mužskej speváckej skupiny Šambiňci zo Šambrona. Unikátnym viachlasným spevom predstavili najprv duchovné piesne – jekteniu z gréckokatolíckej modlitby večiereň i ďalšiu duchovnú pieseň spojenú s nadcházajúcim dušičkovým obdobím. Práve duchovná pieseň je pilierom celej spevnej kultúry Rusínov a mala veľký vplyv na formovanie viachlasného spevu, čo sme mohli aj takto v priamom prenose počuť. 

Koncert “Večur rusyňskŷch holosiv”, Košice, 2023

Šambriňci sa predstavili aj s blokom svadobných a koseckých ľudových piesní zo Šambrona. Väčšina členov speváckej skupiny sú zároveň rodinnými príslušníkmi a tomuto originálnemu viachlasnému spevu typickému pre ich obec sa učili už v detstve od svojich starých rodičov. Ako objasnil vedúci speváckej skupiny Milan Ščigulinský, špecifickosť šambronského hlasového prejavu je spojená i s určitou geografickou izoláciou obce schovanej v severnej časti Levočských vrchov. Pán Ščigulinský je tiež autorom niekoľkých piesní, ktoré sa stali (nielen) v ich regióne natoľko populárne, že sú považované za ľudové. Ide o piesne “Pid Šambronom stojit mlyn” a “Zvamava ša červena ružička” , ktoré v ich podaní na koncerte aj zazneli.

Koncert “Večur rusyňskŷch holosiv”, Košice, 2023

A Šambriňci majú tiež jednu úžasnú vlastnosť. Aj keď divák nepochádza zo Šambrona či okolia, pri začutí ich krásneho autentického spevu má ihneď neuveriteľnú túžbu vrátiť sa z mesta späť domov ku svojim koreňom.

Spojenie tohtoročných interpretov nebolo náhodné, keďže práve Šambriňci hosťovali na novom albume Dominiky Novotnej, ktorý dostal názov “Poklony”. Taktiež speváčkine rodinné korene siahajú práve do Šambrona a ako sama uviedla, jej dedko, rodák z tejto obce, mal na jej umelecké formovanie veľký vplyv.

Posledná časť koncertu patrila modernej jazzovej úprave ľudových piesní v podaní Dominiky Novotnej v klavírnom sprievode Antona Kónyu. V obdobnej úprave vydali koncom roka 2022 hudobný album “Spi, Isuse, spi” s rusínskymi koledami. Na koncerte “Večur rusyňskŷch holosiv” 2023 v Košiciach sme mohli počuť modernú úpravu ľudových piesní, ktoré pôvodne na LP platňu naspievala Júlia Warhola, mama slávneho Andyho Warhola, a v 50-tych rokoch poslala na Slovensko. Bravúrna klavírna virtuozita a precítený spev napovedali o tom, ako veľmi oboch interpretov takéto spracovanie rusínskej piesne baví. No tiež o tom, aký veľký potenciál v sebe moderná rusínska hudba nesie.

Koncert “Večur rusyňskŷch holosiv”, Košice, 2023

Celým koncertom nás sprevádzala moderátorka Natália Hrebíková, ktorá interpetov nielen predstavila, no v jednotlivých vstupoch uviedla aj cenné informácie o pôvode odoznetých piesní, ktoré boli pridanou hodnotou celého koncertu. Na záver koncertu zaznelo “Mnoholitstvije” v podaní všetkých účinkujúcich i prítomných divákov vo Veľkom rozhlasovom štúdiu.

Koncert bol silným umeleckým zážitkom a niesol v sebe aj dva výstižné odkazy. Prvým bolo povzbudenie od speváčky Dominiky Novotnej, že ešte stále existuje neobjavený materiál i informátori žijúci “v teréne”, v našich rusínskych regiónoch, od ktorých môžeme naďalej čerpať vzácne informácie a zachovávať tak našu kultúru pre budúce generácie. A druhý silný odkaz zaznel od Šambriňcov, ktorí nám slovami z duchovnej piesne jektenije “Tebí (Hóspodi) podobájet chvalá,* tebí podobájet pínije” / Tebe (Pane) patrí chvála, * tebe patrí pieseň” pripomenuli, aby sme nezabúdali ani na silné prepojenie našej národnosti a viery.

Koncert Večur rusyňskŷch holosiv 2023 v Košiciach si môžete vypočuť v sobotu 18.11.2023 o 20:00 hod. na vlnách Rádia Regina Východ.

Koncert “Večur rusyňskŷch holosiv”, Košice, 2023

“ВЕЧУР РУСИНЬСКЫХ ГОЛОСІВ” 2023 В КОШЫЦАХ
БЫВ МІЦНЫМ УМЕЛЕЦКЫМ ЗАЖЫТКОМ З ВЫСТИЖНЫМ ОДКАЗОМ


Концерт “Вечур русиньскых голосів” належыть в Кошыцах к реґуларным осіньны подїям О.З. молоды.Русины. Єдинечне споїня народной, духовной і модерной співанкы приношать міцну трой-комінацію русиньской музыкы на єдным подіу.

Концерты ся до днешнёй добы орґанізовалі в містах Братїслава а Кошыці і в селї Малый Ліпник як часть фестівалу Русиньска ватра. Тогорічный концерт прырыхтовало О.З. молоды.Русины вже другый рік в співпраці з Рекаціёу народностного высыланя Радіа Патріа Штудіо РТВС Кошыці і одбыв ся як публічна награвка в просторах Великого штудіа Словацкого розгласу на Моизесовой уліці в Кошыцах дня 25.10.2023 о 18:00г. Концерт з публічных здроїв підпорів Фонд на підпору културы народностных меншын.

Iсторія орґанізованя тых концертїв сягать до року 2008. Автором оріґіналной думкы є основатель а бышый председа О.З. молоды.Русины Петро Штефаняк: “Тота думка выникла на єдным з першых ´Таборів с молодыма по русиньскы´ на Малым Ліпнику. Бив там з намі втоды і наш, вже небіжчік, камарат і знамый wарголовец Йосиф Кеселіца, котрый мав в тым часі капелу ´Чум З Баґера´ творячу праві модерну алтернатівну русиньску музыку. Через них єм першый раз зачал внимати, же на Словакії існує ай сучасна русиньска музыка а втоды мі напало, чом людём не вказати і такый жанер.”

Як далей продовжує, к думці орґанізованя нового типу коморного концерту ся іщі прыдала ідея закомпоновати там і важну музыку в поданю русиньскых інтерпретїв. Iдея прышла кріз втогдышнїх симпатизантїв О.З. молоды.Русины братох Мартіна і Петра Мосоряковых, членох ґрупы Quasars Ensemble, котре є докінця тримателём найпрезтижнїшого умелецкого оцїнїня на Словакії – Кришталёвого крыла. “Втоды мі напало, же суть мідьзі намі Русине, котры ся занимають ся нелем народнов ці модернов музыков, але і Русине як членове різных ґруп презентуючіх важну класічну музыку або духовну співанку. Так зродила ся думка орґанізованя коморного концерту, котрый є повязаный зо звуком музычного інструменту або людскым голосом, де можеме вказати, же Русине суть музычно і співнї многостранно наданы”, доповнює Петро Штефаняк.

Початок тогорічного концерту в Кошыцах належал Мужской співацкой ґрупі Шамріньці, котры пішноу “Подьме собі, добры люде, подьме зашпіваті” вечур одкрылі. Перша часть концерту била уж традічно венована народной піснї, тот раз в поданю інтерпреткы Домінікы Новотной в супроводї Народной музикы Радослава Кертіса. Выслухали сме собі піснї з Ублянской доліны, з Улічкого Крівого, піснї знамы вдяка русиньской співачці Марії Чокиновой, но і менше знамы піснї зо сел Кална Розтока, Дубрава ці Подгородь.

В другей часті концерту звучали духовна і народна пісня в поданю Мужской співацкой ґрупі Шамріньці із Шамброна. Унікатным вецеголосным співом передставили наперед духовны піснї – єктенію з ґрекокатоліцкой молітвы вечурня і далшу духовну пісню повязану з надходячім душічковым періодом. Праві духовна пісня є пілїром цілой співной културы Русинїв а мала великый вплив на формованя вецеголосного співу, што сме могли і так прямым переносі чути.

Шамбріньці передставіли ся і блоком весілёвых і косецкых піснї із Шамброна. Векшына членїв спевацкой ґрупы суть і родінны членове а тому оріґіналному вецеголосному співу тіпічному прі їх село учіли ся уж в дїтинстві од своїх старых родічів. Як обяснив ведучій ґрупы Мілан Щіґулінскый, шпеціфіцкость шамбронского голосового прояву є повязана і с даяков ґеоґрафічноу ізолаціёу села схованого в северной части Левочскых верхів. Пан Шціґулінскый є так само автором дакілько співанок, котры стали ся (нелем) в їх реґіонї натіко популарны, же суть поважованы за народны. Iде о співанкы “Під Шамброном стоїть млин” i “Звамава ша червена ружічка” , котры в їх поданю на коцертї і зазвучали.

А Шамбріньці мають тыж єдну чаровну властность. I кідь слухач не походіть зо Шамброна або околіці, прі выслуханю їх красного автентічного співу мать такой неуверительну тугу вернути ся з міста назад домів ку своїм корінём.

Споїня тогорічных інтерпретїв не было нагодне, кідьже праві Шамбріньці гостёвали  на новым албумі Домінікы Новотной, котрый достав навзу “Поклоны”. Тыж співачкіны родинны коріня сягають праві до Шамброна а як сама повіла, єй дїдо, родак з того села, мав на єй умелецке формованя великый вплив.

Послїдня часть концерту належала модерной джезовой управі народной піснї в поданю Домінікы Новотной в клавірным супроводї Антона Кóниу. В обдобной управі выдалі концом рока 2022 гудобный албум “Спі, Iсусе, спі” с русиньскыма колядамі. На концертї сме моглі чути модерну управу народных піснї, котры оріґінално на ЛП платню наспівала Юлія Wаргола, мама славного Андиго Wаргола, і в 50-тых роках загнала на Словакію. Бравурна клавірна віртуозіта і чістый прочутый спів наповідали о тым, як міцно обох інтерпретїв таке спрацованя русиньской піснї бавіть. Но так само о тым якый великый потенціал в собі модерна русиньска музыка несе.

Цілым концертом нас спроваджала модераторка Наталія Гребікова, котра інтерпретїв нелем передставила, но в єднотливых вступох увела і цінны інформації о походжіню зачутых співанок, котры былі приданов цінов цілого концерту. На конец зазвучало “Многолїтствіє” в поданю вшыткых учінкуючіх і позорователїв во Великым розгласовым штудію.

Концерт быв міцным умелецкым зажытком і прінїс в собі два выстижны одказы. Першым было повзбуджіня од співачки Домінікы Новотной, же іщі все існує необявеный матеріал і інформаторе жыючі “в теренї”, в нашых русиньскых реґіонох, од котрых можеме надале черпати дорогоцінны інформації і сокотити нашу културу про будучі ґенерації. А другый выстижный одказ зазвучав од Шамбріньців, котры нам словамі з духовной піснї єктенії “Тебі (Господі) подобаєт хвала, * тебі подобаєт пініє” припомянули, жебы сме не забывали ани на міцне пропоїня нашой народности і віры.

Концерт “Вечур русиньскых голосів” 2023 в Кошыцах собі будете мочі выслухати в суботу 18. новембра 2023 о 20:00 год. на вовнах Радіа Реґіна Выход.